Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Český západ je krajinou divokých prasat a japonských jelenů

28. 08. 2017 8:16:20
Existence přemnožené zvěře na západě Čech je pro běžnou veřejnost skrytým jevem, se kterým se setkají snad jen při hojných srážkách se zvěří na silnicích. Výskyt divokých zvířat je vnímán obecně kladně jako projev divoké přírody.

Jiný je ovšem pohled lesníků, kterým jeleni zničí nebo poškodí většinu lesních kultur a zemědělců, kterým prasata zkonzumují až čtvrtinu úrody.

Problém přemnožené zvěře se týká zejména prasat, jelenů siky a daňka. Jeho příčinou je dlouhodobé systematické působení myslivecké lobby v parlamentu, v lesním hospodářství i ve státní správě.

Černá zvěř

Prase divoké bylo u nás téměř vyhubeno za vlády Marie Terezie kvůli neúnosným škodám na polních kulturách. Zbytky populace byly uzavřeny v oborách, odkud se po 2.sv. válce prasata opět rozšířila na celé území. Prasatům velmi vyhovují velkoplošné kultury obilnin, kukuřice a řepky. Dostatek potravy a intenzivní lov starších jedinců změnil její populační chování. Selata mají i roční bachyňky. V současné době se roční odlov blíží 200 tis. kusů ročně ale černé zvěře tím neubývá. Skutečný stav ve volné přírodě se pravděpodobně blíží milionu kusů....

Negativním jevem provázejícím extrémní počty prasat je likvidace na zemi hnízdících ptáků i savců, kdy pro všežravé prase představují vajíčka i mláďata chutné zpestření jídelníčku. Vedle chemizace a rychlé mechanizace v zemědělství jsou prasata hlavní příčinou vymizení drobné zvěře z naší krajiny. Návrat drobné zvěře do české krajiny by byl jistě žádaný i pro samotné myslivce, ale při současném stavu prasat jednoduše není možný. Vysoké počty prasat ohrožují také domácí chovy prasat kvůli hrozbě šíření prasečího moru a dalších chorob.

Sika

Jelen sika pochází z Japonska a je u nás zvěří nepůvodní, přizpůsobil se místním podmínkám a v oblastech výskytu ve vyšších polohách ohrožuje původní populace našeho jelena lesního (křížení, degradace genofondu). Jelen spásá sazenice i semenáčky lesních dřevin, okusuje kůru a poškozuje stromky vytloukáním paroží.

Hlavním faktorem pro geometrický nárůst stavů jelena siky (zejména Plzeňský a Karlovarský kraj) je především fakt, že ho k nám myslivci dovezli, rozmnožili a vypustili do volné přírody. Tam následně zvěř masivně, celoročně přikrmují, aby jí přilákali do své honitby a mohli pak pohodlně lovit. Roční odlov siky se pohybuje okolo 15 tis.kusů (daněk 20 tis. ks) , což značí skutečné stavy kolem 100 tis. ks.

Myslivci spolu opravdu v některých případech soutěží kdo více nakrmí, čímž prakticky činí z volně žijících zvířat, prasat a jelenů, na člověku závislý dobytek. Chov zvěře tím získává charakter pasení velkých stád dobytka na cizích pozemcích. Tato velká stáda jelena siky v počtu stovek kusů se skutečně vyskytují v některých oblastech Plzeňského a Karlovarského kraje. Bez mysliveckého přikrmování by zvěř v takovém množství v přírodě nepřežila, což potvrzují i vědecké rozbory složení jejich potravy. Zvěř se následně šíří do dalších oblastí. Pokud viní myslivci houbaře z omezování možnosti lovu jedná se z jejich strany o velmi nepovedený vtip.

Česká myslivecká praxe dlouhodobě preferuje zájmy myslivců před zájmy vlastníků půdy a lesa. Kombinují se zde zájmy vysoce postavených osob a movitých lovců a loveckých podnikatelů (lovecké trofeje, poplatkové lovy, obchod se zvěřinou) se zájmy místních sdružení (zvěřina, lovecké vyžití). Movití domácí i zahraniční lovci si mnou ruce nad dostupností levných loveckých zážitků a chutné zvěřiny u nás a přitom si ťukají na čelo nad skutečností jak si kvůli tomu necháme zničit lesní a polní kultury.

Jelikož má myslivost u nás dlouhou tradici a je mezi lidmi velmi rozšířená a oblíbená, lobbing příslušných zájmových skupin je velmi účinný. Výsledkem je přemnožená zvěř, působící každoročně obrovské škody za zemědělských i lesních kulturách. Tyto škody mnohonásobně převyšují finanční přínos z hospodaření se zvěří.

Státní správa může myslivcům uložit mimořádná opatření k řešení tohoto problému. Pro požadované snížení stavů jelena siky i prasat existují různé zákonné možnosti jako je např. použití jinak zakázaných způsobů lovu (lov v noci, noční vidění), odchyt do odchytových zařízení, společné lovy v krátkých intervalech mezi dlouhým obdobím klidu a možné rozšíření doby lovu.

Další omezení vstupu občanů do lesa v žádném případě nevyřeší problém s přemnoženou zvěří. Ten vyřeší změna přístupu k mysliveckému hospodaření. Pokud k řešení nepovede využití stávajících zákonných nástrojů či personální změny ve vedení příslušných orgánů, je namístě usilovat o změnu mysliveckého zákona a navazujících předpisů podle rakouského nebo německého vzoru a využití služeb profesionálních lovců. Naší bystřejší sousedé si totiž s tímto problémem už dávno poradili.

Cílem je uzavření jelena siky a daňků do obor a farmových chovů, kdy už nebudou působit v lesích významné škody. V lesích to umožňují běžně pracovat s přirozenou obnovou všech lesních dřevin a snížit náklady na obnovu lesa a zavádění listnatých dřevin do smrkových monokultur. Utlumení početnosti divokých prasat umožní návrat drobné zvěře, jako jsou zajíci, koroptve, tetřívci a tetřevi do české krajiny.


Aleš Jakl, Garant České pirátské strany pro oblast zemědělství

size="10pt"http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-87-2008/lesnicka-prace-c-2-08/jelen-sika-skody-ve-vybranych-honitbach-plzenska

size="10pt"http://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2010/Srpen---2010/Jelen-sika-japonsky---plizive-nebezpeci-genofondu-

size="10pt"http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=2526

size="10pt"http://www.lesycr.cz/odborne-rady/granty-a-dotace/Documents/jelen_sika.pdf

size="10pt"(http://www.srazenazver.cz/cz/).

size="10pt"(http://vesmir.cz/2016/01/20/divocaci-se-vratili-vseho-moc-skodi/)


Autor: Aleš Jakl | pondělí 28.8.2017 8:16 | karma článku: 16.06 | přečteno: 359x

Další články blogera

Aleš Jakl

Pohled tachovského piráta na změny v českém zemědělství

Budoucnost českého zemědělství vidím v maloplošném, šetrném a organickém zemědělství. Podle této vize musíme změnit strukturu veřejných podpor. Česká krajina musí být jedlá.

21.9.2017 v 11:27 | Karma článku: 6.43 | Přečteno: 243 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Karel Schweitzer

Lež má krátké nohy, pane Rovenský

Asi k nikomu nemám tak zvláštní vztah jako k ekologickým aktivistům. Jsou mezi nimi totiž zajímaví lidé, kteří s nadšením bojují proti špinavostem, ale i podivní lidé, jejichž chování má blízko k manipulaci a účelové lži.

18.9.2017 v 10:53 | Karma článku: 29.40 | Přečteno: 1397 | Diskuse

Mirek Matyáš

To je on! Mého srdce šampion!

Malý elektromobil jsme do firmy zapůjčili poté, co jsme zjistili, že dojezd eGolfu je pro naše potřeby až až. Je menší, ale kupodivu nám vyhovuje lépe.

8.9.2017 v 8:53 | Karma článku: 8.15 | Přečteno: 429 | Diskuse

Ondra Kňava

Díky antioxidantům žena přišla o plíce

Zdrcující sílu antioxidantů poznala 39letá žena z Příbrami. Častá nachlazení a s tím spojená pracovní neschopnost, přiměly Jiřinu (39) k samostudiu.

7.9.2017 v 9:05 | Karma článku: 24.33 | Přečteno: 1907 | Diskuse

Mirek Matyáš

Straší, ale jede! - jaké je to s eGolfem?

Postřehy z dvouměsíční práce s eGolfem. Kam to šlo, tam elektromobilem. Kam to nešlo, tam spalovákem nebo vlakem. Bratislava elektromobilem, Praha elektromobilem, Ústí n/L elektromobilem, Maďarsko elektromobilem - a Ostrava vlakem.

6.9.2017 v 8:56 | Karma článku: 10.90 | Přečteno: 420 | Diskuse

Mirek Matyáš

Horor pro elektromobilisty - mrazivá jízda bez topení!

Dnes budu psát o tom, jak hororová může být cesta elektromobilem, který neznáte, a nemáte ho tak pořádně odzkoušený. A ještě k tomu cesta v mrazivé noci!

4.9.2017 v 9:46 | Karma článku: 34.86 | Přečteno: 5343 | Diskuse
Počet článků 2 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 298

Aleš Jakl (27. srpna 1978, Planá u Plzně) je garantem programového bodu zemědělství v České pirátské straně.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.